ROZHOVOR: SPORTOVNÍ MANAGER Václav Mrkvička

Jak hodnotí podzimní část sezony? Jaké jsou ambice klubu a na čem se teď nejvíc maká? Václav Mrkvička, sportovní manažer, odhaluje zákulisí klubu! 

𝐌𝐚́𝐦𝐞 𝐳𝐚 𝐬𝐞𝐛𝐨𝐮 𝐩𝐨𝐝𝐳𝐢𝐦𝐧𝐢́ 𝐜̌𝐚́𝐬𝐭 𝐬𝐞𝐳𝐨́𝐧𝐲. 𝐉𝐚𝐤 𝐛𝐲𝐬𝐭𝐞 𝐣𝐢 𝐳𝐡𝐨𝐝𝐧𝐨𝐭𝐢𝐥 𝐳 𝐯𝐚𝐬̌𝐞𝐡𝐨 𝐩𝐨𝐡𝐥𝐞𝐝𝐮? 𝐉𝐚𝐤𝐞́ 𝐛𝐲𝐥𝐲 𝐯𝐲́𝐬𝐥𝐞𝐝𝐤𝐲, 𝐡𝐞𝐫𝐧𝐢́ 𝐩𝐫𝐨𝐣𝐞𝐯 𝐚 𝐬𝐩𝐥𝐧𝐢𝐥𝐚 𝐬𝐞𝐳𝐨́𝐧𝐚 𝐯𝐚𝐬̌𝐞 𝐨𝐜̌𝐞𝐤𝐚́𝐯𝐚́𝐧𝐢́?

Co se týče A-týmu, nacházíme se momentálně na pátém místě tabulky s 25 body. Máme malou ztrátu na třetí a druhé místo, ale na první místo už je ztráta větší. Z pohledu bodů musím říct, že jich máme málo. Očekával jsem, že bychom mohli dosáhnout alespoň na třicet bodů, protože věřím, že tým na to má.Herní projev rozhodně nebyl dokonalý. Neřekl bych, že byl vysloveně špatný, ale je pořád na čem pracovat. Vidím výrazné rozdíly mezi domácími a venkovními zápasy. Doma jsme výsledkově i herně obstáli, ale venku to není žádná sláva. To má samozřejmě své důvody – v létě se kádr hodně obměnil, někteří klíčoví hráči se dlouhodobě zranili a bylo obtížné je nahradit. Tým si potřebuje více sednout. Když to shrnu, nejsme s podzimem úplně nespokojení, ale rozhodně nemohu říct, že jsem celkově spokojený.

𝐏𝐨𝐤𝐮𝐝 𝐣𝐝𝐞 𝐨 𝐡𝐞𝐫𝐧𝐢́ 𝐬𝐭𝐲𝐥, 𝐜𝐨 𝐣𝐞 𝐩𝐫𝐨 𝐯𝐚́𝐬 𝐝𝐮̊𝐥𝐞𝐳̌𝐢𝐭𝐞̌𝐣𝐬̌𝐢́ – 𝐚𝐭𝐫𝐚𝐤𝐭𝐢𝐯𝐢𝐭𝐚 𝐡𝐫𝐲, 𝐧𝐞𝐛𝐨 𝐞𝐟𝐞𝐤𝐭𝐢𝐯𝐢𝐭𝐚?

Atraktivní fotbal by samozřejmě chtěl hrát každý. Ale jde o to, zda na to máte hráče. Pokud mám například defenzivní hráče, se kterými nemohu hrát rychlý, ofenzivní fotbal, musím se tomu přizpůsobit. U nás ve Strakonicích chceme hrát atraktivně – nejen kvůli fanouškům, ale i kvůli tomu, že bychom se rádi posunuli v tabulce výš, třeba i směrem k postupovým příčkám. Nicméně je třeba si uvědomit, že výsledky jsou vždy na prvním místě. Můžeme hrát krásný fotbal, ale pokud nebudeme sbírat body, bude to k ničemu. Z mého pohledu by tedy mělo jít o kombinaci atraktivity a efektivity, protože bez výsledků ztrácí i atraktivní hra svůj význam.

𝐃𝐨𝐦𝐚́𝐜𝐢́ 𝐳𝐚́𝐩𝐚𝐬𝐲 𝐣𝐬𝐭𝐞 𝐳𝐯𝐥𝐚́𝐝𝐚𝐥𝐢 𝐯𝐲́𝐛𝐨𝐫𝐧𝐞̌, 𝐳 𝐨𝐬𝐦𝐢 𝐮𝐭𝐤𝐚́𝐧𝐢́ 𝐣𝐬𝐭𝐞 𝐬̌𝐞𝐬𝐭𝐤𝐫𝐚́𝐭 𝐯𝐲𝐡𝐫𝐚́𝐥𝐢 𝐚 𝐝𝐯𝐚𝐤𝐫𝐚́𝐭 𝐫𝐞𝐦𝐢𝐳𝐨𝐯𝐚𝐥𝐢. 𝐕𝐞𝐧𝐤𝐮 𝐭𝐨 𝐚𝐥𝐞 𝐛𝐲𝐥𝐨 𝐬𝐥𝐚𝐛𝐬̌𝐢́. 𝐂̌𝐢́𝐦 𝐭𝐨 𝐩𝐨𝐝𝐥𝐞 𝐯𝐚́𝐬 𝐣𝐞?

Ano, doma jsme získali 20 bodů z 24 možných, což je velmi slušné. Remíza s Olešníkem je solidní výsledek, protože Olešník má kvalitní tým. Na druhou stranu remíza s Rudolfovem je ztráta. Ale celkově můžeme být s domácími zápasy spokojeni.

Venku je to bohužel jiný příběh. Tam se nám body moc nedařilo sbírat, což je problém, který řešíme s trenéry. Z mého pohledu nám venku chybí větší sebevědomí a bojovnost. Možná mají hráči v hlavách, že doma se to zvládne a venku už tolik nezáleží. Ale právě ty venkovní body nás mohou posunout výš. Například jsme venku nedokázali dát více než dva góly za zápas, což je málo. Tím pádem jsme nebyli schopni přehrát soupeře ani v zápasech, kde bychom měli mít navrch. Hráči si možná přenášejí určité návyky z minulosti, například někteří z nich působili v týmu, kde to bylo podobné – doma silní, venku slabší. To je jeden z aspektů, na kterém musíme zapracovat.

𝐊𝐝𝐲𝐛𝐲 𝐬𝐞 𝐯𝐞𝐧𝐤𝐨𝐯𝐧𝐢́ 𝐳𝐚́𝐩𝐚𝐬𝐲 𝐩𝐨𝐯𝐞𝐝𝐥𝐲 𝐥𝐞́𝐩𝐞, 𝐦𝐨𝐡𝐥𝐢 𝐣𝐬𝐭𝐞 𝐛𝐲́𝐭 𝐯 𝐭𝐚𝐛𝐮𝐥𝐜𝐞 𝐯𝐲́𝐬̌𝐞?

Přesně tak. Kdybychom venku zvládli dva zápasy navíc, například ve Strunkovicích nebo v Protivíně, mohli bychom mít o čtyři až pět bodů více. To by nás posunulo na 30 bodů, tedy na druhé místo, se ztrátou jednoho až dvou zápasů na první Milevsko. První místo by bylo stále daleko, protože Milevsko má opravdu výborný tým, ale byli bychom v mnohem lepší pozici. Teď je důležité se na to zaměřit, protože právě rozdílné výkony doma a venku nám kazí celkový dojem ze sezóny.

𝐏𝐫̌𝐢𝐩𝐫𝐚𝐯𝐮𝐣𝐞𝐭𝐞 𝐧𝐞̌𝐣𝐚𝐤𝐞́ 𝐳𝐦𝐞̌𝐧𝐲, 𝐤𝐭𝐞𝐫𝐞́ 𝐛𝐲 𝐦𝐞̌𝐥𝐲 𝐭𝐞𝐧𝐭𝐨 𝐩𝐫𝐨𝐛𝐥𝐞́𝐦 𝐫̌𝐞𝐬̌𝐢𝐭?

Ano, plánujeme se zaměřit na mentální nastavení hráčů a zapracovat na tom, aby byli venku stejně silní jako doma. Myslím si, že to není náhoda, že hráči, kteří přišli z Katovic, mají podobné výsledky – doma vyhrávali, venku to tolik nešlo. Musíme změnit jejich přístup a přenastavit mentalitu týmu.

𝐏𝐨𝐝𝐳𝐢𝐦𝐧𝐢́ 𝐜̌𝐚́𝐬𝐭 𝐬𝐞𝐳𝐨́𝐧𝐲 𝐣𝐬𝐭𝐞 𝐮𝐳̌ 𝐬𝐡𝐫𝐧𝐮𝐥, 𝐚𝐥𝐞 𝐜𝐨 𝐯𝐚́𝐬 𝐨𝐬𝐨𝐛𝐧𝐞̌ 𝐛𝐞̌𝐡𝐞𝐦 𝐭𝐞́𝐭𝐨 𝐜̌𝐚́𝐬𝐭𝐢 𝐧𝐞𝐣𝐯𝐢́𝐜𝐞 𝐩𝐨𝐭𝐞̌𝐬̌𝐢𝐥𝐨? 𝐀 𝐧𝐚𝐨𝐩𝐚𝐤, 𝐜𝐨 𝐯𝐚́𝐬 𝐧𝐞𝐣𝐯𝐢́𝐜𝐞 𝐳𝐤𝐥𝐚𝐦𝐚𝐥𝐨?

To je zajímavá otázka. Nejvíce mě potěšilo několik momentů. Třeba zápas s Roudným byl z mého pohledu obrovsky povedený. Trenéři tenkrát dávali sestavu dohromady ještě v neděli ráno kvůli zraněním, ale nakonec jsme zápas zvládli výborně. Byla tam krásná návštěva, hráči skutečně makali, a myslím si, že jsme vyhráli zaslouženě.Další skvělý moment byl derby s Osekem. Byla to těžká situace, protože se nám v té době výsledkově ani herně nedařilo, ale kluci do toho šli naplno. Výhra 4:1 byla přesvědčivá, hráči si za to opravdu vzali a atmosféra na stadionu byla skvělá. V takových zápasech je vidět, že když přijdou diváci, hráči podají lepší výkony.

Co mě naopak zklamalo? Jednoznačně nedostatek bodů z venkovních zápasů. Domácí zápasy zvládáme atraktivně i bodově, ale venku nám to chybí. Říkám to často – venku by nám pomohlo, kdybychom se tolik nezaměřovali na krásu hry, ale spíš na to, jak přivést nějaké body, třeba i za cenu „ošklivějšího“ fotbalu.

𝐂𝐨 𝐯𝐚́𝐬 𝐩𝐨𝐝𝐥𝐞 𝐯𝐚𝐬̌𝐞𝐡𝐨 𝐧𝐚́𝐳𝐨𝐫𝐮 𝐧𝐞𝐣𝐯𝐢́𝐜 𝐛𝐫𝐳𝐝𝐢́ 𝐯 𝐥𝐞𝐩𝐬̌𝐢́𝐜𝐡 𝐯𝐲́𝐬𝐥𝐞𝐝𝐜𝐢́𝐜𝐡 𝐯𝐞𝐧𝐤𝐮? 𝐉𝐞 𝐭𝐨 𝐡𝐞𝐫𝐧𝐢́ 𝐬𝐭𝐲𝐥, 𝐩𝐬𝐲𝐜𝐡𝐢𝐤𝐚, 𝐧𝐞𝐛𝐨 𝐧𝐞̌𝐜𝐨 𝐣𝐢𝐧𝐞́𝐡𝐨?

Myslím, že nám chybí typ hráče, který by šel na hřiště a rval se za výsledek. Když se podívám na naši kabinu, máme tam dobré kluky, parta je výborná, ale možná až moc „hodná“. Chybí nám někdo, kdo by tým vyhecoval, přinesl emoce, a možná i trochu chaosu ve správném slova smyslu. Fotbal je často válka, a právě v těch těžkých zápasech potřebujete hráče, kteří se porvou o každý míč. Myslím, že to je jeden z důvodů, proč se nám nedaří venku – tam potřebujete hráče, kteří se nezaleknou ničeho. Plánujeme na tom pracovat a uvažujeme, že přivedeme posilu tohoto typu.

𝐙𝐦𝐢𝐧̌𝐨𝐯𝐚𝐥 𝐣𝐬𝐭𝐞, 𝐳̌𝐞 𝐭𝐲́𝐦𝐮 𝐜𝐡𝐲𝐛𝐢́ 𝐡𝐫𝐚́𝐜̌, 𝐤𝐭𝐞𝐫𝐲́ 𝐛𝐲 𝐩𝐫̌𝐢𝐧𝐞𝐬𝐥 𝐯𝐞̌𝐭𝐬̌𝐢́ 𝐚𝐠𝐫𝐞𝐬𝐢𝐯𝐢𝐭𝐮 𝐚 𝐞𝐦𝐨𝐜𝐞. 𝐂𝐨 𝐩𝐨𝐝𝐥𝐞 𝐯𝐚́𝐬 𝐣𝐞𝐬̌𝐭𝐞̌ 𝐩𝐨𝐬𝐭𝐫𝐚́𝐝𝐚́ 𝐯𝐚𝐬̌𝐞 𝐡𝐫𝐚?

Mně osobně přijde, že náš fotbal není dostatečně běhavý. Obecně mi v dnešním fotbale chybí ten správný „drive“, a to neříkám jen o našem týmu, ale obecně. Myslím tím nasazení, pohyb, rychlé přechody a třeba to, že by obránce pětkrát za zápas odcentroval. Kluci určitě chtějí, ale často mi tam schází větší fyzické zapojení a snaha něco udělat navíc.

𝐊𝐝𝐲𝐳̌ 𝐩𝐨𝐫𝐨𝐯𝐧𝐚́𝐭𝐞 𝐬𝐨𝐮𝐜̌𝐚𝐬𝐧𝐲́ 𝐭𝐲́𝐦 𝐬 𝐭𝐢́𝐦, 𝐣𝐚𝐤𝐲́ 𝐛𝐲𝐥 𝐩𝐫̌𝐞𝐝 𝐫𝐨𝐤𝐞𝐦, 𝐣𝐚𝐤 𝐯𝐢𝐝𝐢́𝐭𝐞 𝐣𝐞𝐡𝐨 𝐯𝐲́𝐯𝐨𝐣?

Působím tady jako sportovní manažer rok a půl. Před rokem jsme začali budovat něco nového – přivedli jsme nové hráče, nastavili určitou filozofii. Tehdy byl podzim také složitý, ale letos jsme získali více bodů. Myslím si, že hráči, které máme nyní, jsou kvalitnější, ale pořád je na čem pracovat. Velký problém máme v obraně. Tři naši stopeři jsou dlouhodobě zranění, což znamená, že jsme museli kompletně přestavět obrannou fázi. Na této úrovni je to obrovský problém. Musíme přesouvat hráče, kteří by měli hrát v záloze, dozadu, a tím pádem nám pak chybí kvalita ve středu pole. Tyto výpadky se na týmu jasně podepisují.

𝐙𝐦𝐢́𝐧𝐢𝐥 𝐣𝐬𝐭𝐞, 𝐳̌𝐞 𝐧𝐞̌𝐤𝐭𝐞𝐫̌𝐢́ 𝐤𝐥𝐢́𝐜̌𝐨𝐯𝐢́ 𝐡𝐫𝐚́𝐜̌𝐢, 𝐣𝐚𝐤𝐨 𝐒𝐢𝐠𝐦𝐮𝐧𝐝 𝐧𝐞𝐛𝐨 𝐊𝐢𝐧𝐤𝐨𝐫, 𝐬𝐞 𝐳𝐫𝐚𝐧𝐢𝐥𝐢. 𝐉𝐚𝐤 𝐦𝐨𝐜 𝐭𝐨 𝐨𝐯𝐥𝐢𝐯𝐧𝐢𝐥𝐨 𝐭𝐲́𝐦?

Bohužel to byl velký zásah. Sigmund je mimo hru na celé jaro, a u Kinkora stále čekáme, jak to s ním bude. Ztráta takových hráčů je pro nás opravdu citelná. Například Tomáš Janoch nebo Petr Kotrba museli zaskočit v obraně, což je škoda, protože bychom je potřebovali ve středu zálohy, kde by mohli rozdávat míče a tvořit hru.

𝐀 𝐜𝐨 𝐩𝐨𝐬𝐢𝐥𝐲, 𝐤𝐭𝐞𝐫𝐞́ 𝐩𝐫̌𝐢𝐬̌𝐥𝐲 𝐩𝐫̌𝐞𝐝 𝐬𝐞𝐳𝐨́𝐧𝐨𝐮? 𝐒𝐩𝐥𝐧𝐢𝐥𝐲 𝐯𝐚𝐬̌𝐞 𝐨𝐜̌𝐞𝐤𝐚́𝐯𝐚́𝐧𝐢́?

Co se týče hráčů, které jsme chtěli přivést, musím říct, že se nám většinu z nich podařilo získat, což mě těší. Ale bohužel dva klíčoví hráči, jak jsem říkal, například Sigmund, se hned na začátku sezóny zranili. To je samozřejmě velká komplikace. Co se týče dalších posil, myslím si, že hráči, které jsme přivedli, nezklamali. Provazník, náš gólman byl, vynikající. Samozřejmě je třeba čas, aby se nový hráči adaptovali, sehráli a našli své místo v týmu. To platí, i když se hráči mezi sebou znají. Ale myslím si, že už by se teď mělo začít projevovat, jaký mají přínos.

𝐂𝐨 𝐩𝐨𝐬𝐢𝐥𝐲 𝐝𝐨 𝐭𝐲́𝐦𝐮. 𝐌𝐚́𝐭𝐞 𝐣𝐢𝐳̌ 𝐧𝐞̌𝐤𝐨𝐡𝐨 𝐤𝐨𝐧𝐤𝐫𝐞́𝐭𝐧𝐢́𝐡𝐨 𝐯 𝐡𝐥𝐞𝐝𝐚́𝐜̌𝐤𝐮?

Ano, určitě hledáme, hlavně kvůli zraněním. Potřebujeme posílit obranu. Nějaké možnosti máme, ale nechci to zatím konkretizovat, protože není jisté, jestli to vyjde. V zimě je obecně těžší někoho přivést, protože hráči jsou často pod smlouvou. Na léto už mám předběžně domluvené dva hráče, a pokud se podaří, možná přijdou už v zimě. Z mého pohledu bychom potřebovali jednoho nebo dva obránce, aby tým byl stabilnější. Neznamená to, že naše defenziva je špatná, ale tyto posily by nám hodně pomohly.

𝐉𝐚𝐤𝐞́ 𝐜𝐢́𝐥𝐞 𝐦𝐚́𝐭𝐞 𝐩𝐫𝐨 𝐣𝐚𝐫𝐧𝐢́ 𝐜̌𝐚́𝐬𝐭 𝐬𝐞𝐳𝐨́𝐧𝐲?

S trenéry jsme nedávno měli schůzku, kde jsme hodnotili podzim a nastavili si cíle. Chtěli bychom hrát běhavější a atraktivnější fotbal, který bude bavit diváky. Zároveň ale musíme sbírat body. Osobně si myslím, že bychom se měli pokusit skončit na třetím místě. Nejde o to, abychom si řekli, že jsme pátí a že to prostě nějak dohrajeme. Tým má potenciál na víc. Navíc chceme pokračovat v zapojování mladých hráčů z naší mládeže. Už teď trénují s A-týmem kluci, kteří jsou dorazovým ročníkem nebo ještě hrají dorost. Myslím si, že to je pro klub velmi důležité.

𝐉𝐞 𝐳𝐚𝐩𝐨𝐣𝐨𝐯𝐚́𝐧𝐢́ 𝐦𝐥𝐚𝐝𝐲́𝐜𝐡 𝐡𝐫𝐚́𝐜̌𝐮̊ 𝐤𝐨𝐦𝐩𝐥𝐢𝐤𝐨𝐯𝐚𝐧𝐞́ 𝐬 𝐨𝐡𝐥𝐞𝐝𝐞𝐦 𝐧𝐚 𝐯𝐲́𝐬𝐥𝐞𝐝𝐤𝐲?

Nemyslím si, že by to bylo v rozporu. I s mladými hráči můžete hrát na výsledek. Nejde o to, abychom mladé kluky zapracovávali za každou cenu a pak rezignovali na výsledky. Spíš jde o to, aby se zapojovali postupně a zároveň přispívali ke kvalitě týmu.

𝐕𝐢𝐝𝐢́𝐭𝐞 𝐧𝐞̌𝐣𝐚𝐤𝐞́ 𝐭𝐲́𝐦𝐲 𝐯 𝐬𝐨𝐮𝐭𝐞̌𝐳̌𝐢, 𝐤𝐭𝐞𝐫𝐞́ 𝐛𝐲𝐬𝐭𝐞 𝐜𝐡𝐭𝐞̌𝐥𝐢 𝐯 𝐭𝐚𝐛𝐮𝐥𝐜𝐞 𝐩𝐫̌𝐞𝐤𝐨𝐧𝐚𝐭?

Pokud pominu Milevsko, které má velký náskok a velmi kvalitní tým, myslím si, že bychom měli být schopni dostat se před některé další týmy. Když vidím, jaké máme možnosti a jak jsme hráli některé zápasy, věřím, že patříme do horních příček tabulky. Určitě máme šanci bojovat o vyšší umístění, a to je také náš cíl.

𝐕𝐚𝐬̌𝐞 𝐜𝐢́𝐥𝐞 𝐩𝐫𝐨 𝐭𝐲́𝐦 𝐣𝐬𝐨𝐮 𝐚𝐦𝐛𝐢𝐜𝐢𝐨́𝐳𝐧𝐢́, 𝐚𝐥𝐞 𝐭𝐚𝐤𝐞́ 𝐳𝐦𝐢𝐧̌𝐮𝐣𝐞𝐭𝐞 𝐝𝐮̊𝐥𝐞𝐳̌𝐢𝐭𝐨𝐬𝐭 𝐩𝐫𝐚́𝐜𝐞 𝐬 𝐦𝐥𝐚́𝐝𝐞𝐳̌𝐢́. 𝐉𝐚𝐤 𝐤𝐨𝐧𝐤𝐫𝐞́𝐭𝐧𝐞̌ 𝐟𝐮𝐧𝐠𝐮𝐣𝐞 𝐬𝐩𝐨𝐥𝐮𝐩𝐫𝐚́𝐜𝐞 𝐦𝐞𝐳𝐢 𝐝𝐨𝐫𝐨𝐬𝐭𝐞𝐦 𝐚 𝐀-𝐭𝐲́𝐦𝐞𝐦?

Spolupráce mezi dorostem a A-týmem je pro nás klíčová. Jako šéftrenér mládeže se každý měsíc setkávám se všemi trenéry všech mládežnických kategorií, včetně jejich asistentů a trenérů brankářů. Na těchto schůzích probíráme výkony, potřeby a celkový rozvoj každé kategorie. Nejvíce se ale zaměřujeme na přechody hráčů z dorostu do dospělého fotbalu. Za poslední rok jsme nastavili systém, kdy dorazoví dorostenci – tedy hráči, kteří končí v dorostu – mají možnost jednou týdně trénovat s A-týmem. Nejčastěji to bývá v úterý nebo středu. Pokud se předpokládá, že daný hráč nastoupí za A-tým, absolvuje s ním i páteční trénink, aby se na zápas lépe připravil. V minulosti se už osvědčilo, že dorostenci hrají za dorost v sobotu a poté jsou připraveni na lavičku A-týmu na neděli. Tento systém funguje a hráči vidí, že mají šanci se do A-týmu dostat, pokud na sobě pracují. To je důležité pro jejich motivaci.

𝐉𝐚𝐤 𝐬𝐢 𝐯𝐞𝐝𝐨𝐮 𝐦𝐥𝐚𝐝𝐢́ 𝐡𝐫𝐚́𝐜̌𝐢, 𝐤𝐭𝐞𝐫̌𝐢́ 𝐝𝐨𝐬𝐭𝐚𝐧𝐨𝐮 𝐬̌𝐚𝐧𝐜𝐢 𝐯 𝐀-𝐭𝐲́𝐦𝐮?

Mladí hráči mají šanci, ale musí ji využít. Nestačí, aby byl hráč dorazovým dorostencem – musí ukázat kvalitu a přesvědčit trenéry. Samozřejmě je pro nás prioritou, aby každý rok minimálně jeden odchovanec dostal šanci v základní sestavě A-týmu. Pokud se každý rok podaří zapracovat jednoho hráče, za pět let máme polovinu sestavy složenou z vlastních odchovanců. Tento přístup ale musí mít hlavu a patu. Není možné hráče za každou cenu tlačit do týmu jen proto, že je odchovanec. Musí ukázat, že na to má, což je přirozené.

𝐉𝐚𝐤 𝐡𝐨𝐝𝐧𝐨𝐭𝐢́𝐭𝐞 𝐩𝐨𝐝𝐩𝐨𝐫𝐮 𝐫𝐞𝐚𝐥𝐢𝐳𝐚𝐜̌𝐧𝐢́𝐡𝐨 𝐭𝐲́𝐦𝐮 𝐚 𝐯𝐞𝐝𝐞𝐧𝐢́ 𝐤𝐥𝐮𝐛𝐮?

Myslím, že podpora je velmi dobrá. Kdyby nebyla, realizační tým by tady už nebyl. Máme s vedením jasně nastavené vztahy. Já mám na starosti sportovní stránku, což znamená, že konzultuji svoje názory s Lukášem Mourkem, který je nejvýše v klubové hierarchii. Samozřejmě ne vždy máme na všechno stejný pohled, ale to je normální. Důležité je, že spolupracujeme a diskutujeme. Svůj názor pak předávám trenérům, kteří si z něj mohou něco vzít. Hlavním trenérem je ale Přemek Šroub, který má finální odpovědnost za tým. On rozhoduje o sestavě a strategii. Já do jeho kompetencí nezasahuji – nikdy bych mu neříkal, koho má postavit.

𝐉𝐚𝐤 𝐯𝐲𝐩𝐚𝐝𝐚́ 𝐬𝐩𝐨𝐥𝐮𝐩𝐫𝐚́𝐜𝐞 𝐦𝐞𝐳𝐢 𝐯𝐚́𝐦𝐢 𝐚 𝐡𝐥𝐚𝐯𝐧𝐢́𝐦 𝐭𝐫𝐞𝐧𝐞́𝐫𝐞𝐦 𝐀-𝐭𝐲́𝐦𝐮?

Spolupráce je velmi dobrá. Jsme v každodenním kontaktu, ať už osobně, nebo po telefonu. Společně řešíme přípravu, posily i celkovou strategii týmu. Důležité je, že máme podobný pohled na fotbal. Vedení klubu by mělo mít určitou vizi a trenér musí do této vize zapadat. Pokud by nezapadal, bylo by to těžké. Když pracujete v týmu, ať už v jakémkoliv odvětví, musíte mít společný cíl. Pokud by zaměstnanec dělal věci jinak, než jak si to zaměstnavatel představuje, nemůže to fungovat. To je přesně to, co se snažíme vyvarovat – aby naše vize a práce na hřišti nebyly v rozporu.

𝐉𝐚𝐤𝐞́ 𝐣𝐬𝐨𝐮 𝐡𝐥𝐚𝐯𝐧𝐢́ 𝐯𝐲́𝐳𝐯𝐲 𝐝𝐨 𝐝𝐚𝐥𝐬̌𝐢́ 𝐜̌𝐚́𝐬𝐭𝐢 𝐬𝐞𝐳𝐨́𝐧𝐲?

Především musíme stabilizovat tým. Zaměřujeme se na posílení obrany, zapojení mladých hráčů a na zlepšení herního projevu. Chceme hrát atraktivnější a běhavější fotbal, který bude bavit diváky. Zároveň chceme být v tabulce co nejvýše, ideálně na třetím místě. Samozřejmě budeme pokračovat v práci s mládeží a snažit se vychovávat nové hráče, kteří by mohli v budoucnu tvořit páteř týmu. Pokud se nám to podaří, bude to velký úspěch nejen pro nás, ale i pro celý klub.

𝐑̌𝐢́𝐤𝐚𝐥 𝐣𝐬𝐭𝐞, 𝐳̌𝐞 𝐬𝐩𝐨𝐥𝐮𝐩𝐫𝐚́𝐜𝐞 𝐯 𝐫𝐞𝐚𝐥𝐢𝐳𝐚𝐜̌𝐧𝐢́𝐦 𝐭𝐲́𝐦𝐮 𝐚 𝐬 𝐯𝐞𝐝𝐞𝐧𝐢́𝐦 𝐤𝐥𝐮𝐛𝐮 𝐣𝐞 𝐟𝐮𝐧𝐤𝐜̌𝐧𝐢́. 𝐉𝐚𝐤 𝐯𝐧𝐢́𝐦𝐚́𝐭𝐞 𝐯𝐲́𝐳𝐧𝐚𝐦 𝐤𝐨𝐧𝐬𝐭𝐫𝐮𝐤𝐭𝐢𝐯𝐧𝐢́ 𝐤𝐫𝐢𝐭𝐢𝐤𝐲 𝐯𝐞 𝐯𝐚𝐬̌𝐢́ 𝐩𝐫𝐚́𝐜𝐢?

Myslím si, že konstruktivní kritika je důležitá. Nejde o to, abychom si jen „lízali uši“, jak se říká. Když mám jiný názor, nebo když vidím něco, co by šlo zlepšit, vždycky to řeknu. Neznamená to, že se mnou každý souhlasí, ale právě díky diskuzi můžeme dojít k lepšímu řešení. Trenéři a realizační tým mají svůj pohled na věc, protože jsou s hráči v každodenním kontaktu. Na druhou stranu, já vidím některé věci z jiného úhlu. Takže si myslím, že když jim řeknu svůj názor, může jim to pomoct. Kritika by měla být vždy konstruktivní, aby vedla k posunu vpřed.

𝐊𝐥𝐮𝐛 𝐩𝐫𝐨𝐬̌𝐞𝐥 𝐯𝐲́𝐳𝐧𝐚𝐦𝐧𝐨𝐮 𝐳𝐦𝐞̌𝐧𝐨𝐮 – 𝐧𝐚́𝐯𝐫𝐚𝐭𝐞𝐦 𝐤 𝐭𝐫𝐚𝐝𝐢𝐜̌𝐧𝐢́𝐦𝐮 𝐧𝐚́𝐳𝐯𝐮 𝐚 𝐯𝐢𝐳𝐮𝐚́𝐥𝐧𝐢́ 𝐢𝐝𝐞𝐧𝐭𝐢𝐭𝐞̌. 𝐉𝐚𝐤 𝐭𝐮𝐭𝐨 𝐳𝐦𝐞̌𝐧𝐮 𝐯𝐧𝐢́𝐦𝐚́𝐭𝐞 𝐯𝐲 𝐚 𝐜𝐨 𝐭𝐨 𝐳𝐧𝐚𝐦𝐞𝐧𝐚́ 𝐩𝐫𝐨 𝐤𝐥𝐮𝐛?

Návrat k tradičnímu názvu a vizuální identitě vnímám jako velmi pozitivní krok. Pro klub to znamená posílení vazby na jeho historii a tradice. Myslím si, že to pomáhá vytvořit silnější identitu, kterou mohou vnímat nejen hráči a zaměstnanci klubu, ale také naši fanoušci. Zatím jsem nezaznamenal, že by tato změna vyvolala negativní reakce mezi fanoušky. Naopak věřím, že to naši příznivci ocení. Tradice je něco, na čem lze stavět. Věřím, že návrat k názvu SK Strakonice 1908 nás ještě více propojí s naším městem a našimi fanoušky.

𝐂𝐨 𝐛𝐲𝐬𝐭𝐞 𝐜𝐡𝐭𝐞̌𝐥 𝐧𝐚 𝐳𝐚́𝐯𝐞̌𝐫 𝐯𝐳𝐤𝐚́𝐳𝐚𝐭 𝐟𝐚𝐧𝐨𝐮𝐬̌𝐤𝐮̊𝐦 𝐤𝐥𝐮𝐛𝐮 𝐒𝐊 𝐒𝐭𝐫𝐚𝐤𝐨𝐧𝐢𝐜𝐞 𝟏𝟗𝟎𝟖?

Chtěl bych poděkovat všem fanouškům za jejich podporu. Věřte mi, že je pro nás obrovskou motivací vidět, že vám na klubu záleží. Ať už se daří, nebo ne, víme, že stojíte za námi, a to je něco, co si všichni v klubu vážíme. A také bych chtěl všem popřát krásné prožití vánočních svátků a šťastný nový rok.