ROZHOVOR: Dominik Míčka

Jak Dominik Míčka hodnotí průběh zápasu, svůj gól a atmosféru na stadionu? Přečtěte si jeho pohled v rozhovoru! 

 

𝗝𝗮𝗸𝗲́ 𝗺𝗮́𝘀̌ 𝗽𝗼𝗰𝗶𝘁𝘆 𝗽𝗼 𝘃𝘆𝗿𝗼𝘃𝗻𝗮𝗻𝗲́𝗺 𝘇𝗮́𝗽𝗮𝘀𝗲 𝘀 𝗢𝗹𝗲𝘀̌𝗻𝗶́𝗸𝗲𝗺?

Myslím si, že remíza 2:2 byla zasloužená. Oba celky hrály podobně. Olešník určitě více kombinoval, ale na šance to byl vyrovnaný zápas. Možná bych řekl, že jsme ve druhé půli měli dokonce víc šancí.

 

𝗩 𝗸𝗮𝗯𝗶𝗻𝗲̌ 𝗷𝘀𝘁𝗲 𝘀𝗶 𝗽𝗼 𝗽𝗿𝘃𝗻𝗶́𝗺 𝗽𝗼𝗹𝗼𝗰̌𝗮𝘀𝗲 𝗺𝘂𝘀𝗲𝗹𝗶 𝗻𝗲̌𝗰𝗼 𝗿̌𝗶́𝗰𝘁. 𝗖𝗼 𝘁𝗮𝗺 𝗽𝗮𝗱𝗹𝗼, 𝘇̌𝗲 𝘁𝗼 𝘁𝗮𝗸 𝗼𝘃𝗹𝗶𝘃𝗻𝗶𝗹𝗼 𝗽𝗿𝘂̊𝗯𝗲̌𝗵 𝗱𝗿𝘂𝗵𝗲́ 𝗽𝘂̊𝗹𝗲?

V první půli jsme byli hodně zatažení, nechávali jsme hráče Olešníku volně kombinovat, což bylo špatně. V podstatě nám bez kontaktu přecházeli za půlku. Takže jsme to museli vytáhnout a nechali jsme obránci jednoho hráče ze středu pole. Vyrovnali jsme síly ve středu hřiště, a když jsme si pokryli všechny hráče, tak to byl nejen hezčí fotbal na koukání, ale i pro nás lepší. Získávali jsme míče dřív a herně jsme se Olešníku vyrovnali.

 

𝗝𝗮𝗸 𝗯𝘆𝘀 𝗽𝗼𝗽𝘀𝗮𝗹 𝘀𝗶𝘁𝘂𝗮𝗰𝗶, 𝗸𝘁𝗲𝗿𝗮́ 𝘃𝗲𝗱𝗹𝗮 𝗸 𝘁𝘃𝗲́ 𝗯𝗿𝗮𝗻𝗰𝗲?

Branku jsem dal po pěkné kombinaci na hraně vápna. Dostali jsme míč do vápna, Láďa Uher byl obklíčený hráči a nemohl se dostat ke střele. Dobré bylo, že nezaváhal, nezmatkoval a nezkoušel to prostřelit. Udržel míč, sklepl ho na mě a já jsem střílel v podstatě do prázdné brány z penalty.

 

𝗣𝗼 𝘁𝘃𝗲́𝗺 𝗴𝗼́𝗹𝘂 𝗻𝗮 𝟮:𝟭 𝘁𝗼 𝘃𝘆𝗽𝗮𝗱𝗮𝗹𝗼, 𝘇̌𝗲 𝗺𝗮́𝘁𝗲 𝘇𝗮́𝗽𝗮𝘀 𝗽𝗼𝗱 𝗸𝗼𝗻𝘁𝗿𝗼𝗹𝗼𝘂. 𝗖𝗼 𝘁𝗶 𝘃 𝘁𝘂 𝗰𝗵𝘃𝗶́𝗹𝗶 𝗯𝗲̌𝘇̌𝗲𝗹𝗼 𝗵𝗹𝗮𝘃𝗼𝘂?

Po gólu na 2:1 jsme byli v obrovské euforii, že se nám podařilo zápas otočit během deseti minut. Ale všichni jsme cítili, že jsme v obraně příliš otevření. Když Olešník překonal střed, dostával se příliš snadno do zakončení, a s tím jsme museli něco udělat. Proto jsme se trochu stáhli, paradoxně to ale bylo špatně, protože jsme jim zase umožnili kombinovat ve středu hřiště, kde je Olešník velmi silný.

 

𝗣𝗮𝗸, 𝘇𝗮 𝘀𝘁𝗮𝘃𝘂 𝟮:𝟭, 𝗷𝘀𝘁𝗲 𝘀𝗲 𝘁𝗿𝗼𝗰𝗵𝘂 𝘇𝗮𝘁𝗮́𝗵𝗹𝗶. 𝗕𝘆𝗹𝗼 𝘁𝗼 𝗱𝗼𝗺𝗹𝘂𝘃𝗲𝗻𝗲́, 𝗻𝗲𝗯𝗼 𝘀𝗽𝗶́𝘀̌ 𝘀𝗽𝗼𝗻𝘁𝗮́𝗻𝗻𝗶́ 𝗿𝗲𝗮𝗸𝗰𝗲 𝗻𝗮 𝘃𝘆́𝘃𝗼𝗷 𝗵𝗿𝘆?

Ano, byla to reakce na vývoj hry, kdy Olešník vytáhl své hráče výš a my jsme museli více bránit. Láďa Uher se musel stahovat a pomáhat v obraně. Bylo to o tom, kolik centrů přijde do vápna a jestli naši stopeři stihnou všechny hlavičkové souboje.

 

𝗝𝗮𝗸 𝗯𝘆𝘀 𝘇𝗵𝗼𝗱𝗻𝗼𝘁𝗶𝗹 𝗽𝗼𝗱𝗽𝗼𝗿𝘂 𝗱𝗼𝗺𝗮́𝗰𝗶́𝗵𝗼 𝗽𝘂𝗯𝗹𝗶𝗸𝗮? 𝗝𝗮𝗸𝗮́ 𝗯𝘆𝗹𝗮 𝗮𝘁𝗺𝗼𝘀𝗳𝗲́𝗿𝗮 𝗻𝗮 𝗵𝗿̌𝗶𝘀̌𝘁𝗶, 𝗵𝗹𝗮𝘃𝗻𝗲̌ 𝗸𝗱𝘆𝘇̌ 𝗷𝘀𝘁𝗲 𝘃𝗲𝗱𝗹𝗶?

S podporou fanoušků jsem určitě spokojený. Sešlo se skoro 400 lidí. Byl bych rád, kdyby to takhle bylo na každém zápase, nejen na ty „TOP“ utkání. Atmosféra na hřišti byla skvělá. Byl to živý fotbal, hodně se běhalo a bylo hodně soubojů. Fanoušky to určitě muselo bavit. Hrál se fotbal nahoru dolů až do konce zápasu a pořád byly šance. Těch bylo opravdu hodně.

 

𝗖𝗼 𝘀𝗶 𝗺𝘆𝘀𝗹𝗶́𝘀̌, 𝘇̌𝗲 𝘀𝗶 𝘁𝘆́𝗺 𝘇 𝘁𝗼𝗵𝗼𝗵𝗹𝗲 𝘇𝗮́𝗽𝗮𝘀𝘂 𝗼𝗱𝗻𝗲𝘀𝗲 𝗱𝗼 𝗯𝘂𝗱𝗼𝘂𝗰𝗻𝗮, 𝘇𝘃𝗹𝗮́𝘀̌𝘁̌ 𝘀 𝗼𝗵𝗹𝗲𝗱𝗲𝗺 𝗻𝗮 𝘁𝗼, 𝗷𝗮𝗸 𝘁𝗲̌𝘇̌𝗸𝘆́ 𝘀𝗼𝘂𝗽𝗲𝗿̌ 𝗢𝗹𝗲𝘀̌𝗻𝗶́𝗸 𝗯𝘆𝗹?

Ze zápasu s Olešníkem si určitě odnášíme to, že se dá hrát s každým. Byli kombinačně lepší, fotbalově kvalitnější, ale my jsme bojovali a dokázali jsme otočit vývoj zápasu během 15 minut. Takže můžeme počítat s tím, že i když budeme muset dohánět, dokážeme to zvládnout. Obrovská pochvala patří obráncům Janochovi a Kotrbovi, kteří sváděli souboje s Davidem Lafatou a ubránili ho famózně.